Před šesti lety jsme se s manželem rozhodli dát sbohem všem omezujícím hotelům a předraženým penzionům. Rozjeli jsme se do Lednicko-Valtického areálu na čtyři dny, tehdy jsme spali ještě v autě. Čas ale rychle utekl a rozrostli jsme se na tři - hmmm a co teď? V autě jsme už spát nemohli a stavět jakýkoliv stan někde v poli vedle auta jsme zavrhli. Já jsem do té doby o autostanu neslyšela, takže jsem začala trochu propadat panice, že je s naším způsobem cestování na pár let konec.

Úkol zněl jasně, potřebovali jsme vymyslet, jak se neomezovat v oblíbeném cestování, ale zároveň aby se celá rodinka měla na výletech dobře. Po dlouhém uvažování a probírání jednotlivých variant ubytování a možností padlo takové rozhodnutí, jaké jsme vůbec nečekali.

Pojďte se s námi podívat, jak to celé dopadlo.

Autostan jako naše spása

Jednou večer přišel manžel s tím, že existuje střešní stan a že je to přesně to, co hledáme. První výlet jsme podnikli do jižních Čech (dceři byly tehdy dva měsíce). Překvapilo mě, jak dobře jsme se v autostanu vyspali (dva dospělí a jedno dítě spící v hnízdečku). Rozkládání stanu na kličku ale bylo podle mě komplikované a hlavně, pokud jste člověk alespoň trochu zodpovědný jako my, bojíte se, abyste kličku ve všech těch věcech někde neztratili. Jinak celkový dojem ze stanu špatný nebyl, ale hlavně proto, že jsme ho obývali v naprosto ideálních podmínkách. Léto bylo tehdy velmi horké, a to znamenalo, že nám ani jednou nepršelo a nebyla ranní ani večerní rosa. Navíc jsme museli mít otevřená okna, takže cirkulace vduchu byla zajištěna. Odpovědi na otázky, jestli se ve stanu sráží voda nebo jestli profoukne, jsme se tedy "bohužel" nedozvěděli.

Jedna nepříjemná zkušenost s neznačkovým výrobkem

V dalším roce jsme si řekli, že zkusíme jinou značku autostanu k našemu neštěstí jsme sáhli po autostanu vyrobeném v Asii, který jsme naopak vyzkoušeli v mnohem horších podmínkách. Prakticky celé čtyři dny nám pršelo a v noci bylo dost chladno. Na první pohled stan vypadal stejně jako ten, který jsme měli o rok dříve. Jenže vnější textílie byla tak nějak zvláštně plastová a vnitřní strana byla pogumovaná, žádný větrák, žádné světo, žádná kapsa na věci. Matrace byla navíc strašně tvrdá a celou noc jsem se nabodávala na konstrukci stanu, která byla ve tvaru zlomeného šípu. Ale to by ještě člověk nějak zvládl, nejhorší byla ta zima a mokro. Stan měl vstup řešený tak, že spodní strana byla zcela volná a vytvářela díru, kterou by lehce propadlo i dítě. Právě touto dírou do stanu notně táhlo a vytvářel se naprosto ohavný průvan přes záda. Vzhledem k tomu, že pršelo, měla jsem díky ní úplně mokrá záda.

Podařilo se mi se "uklepat" zimou až ve čtyři ráno. Jako bonus, když jsem konečně ucpala díru u vstupu, jsem zjistila, že se ve stanu sráží voda. Po vnitřních stěnách stékala a ze stropu na nás kapala. Ráno, když jsme ze stanu vylezli, jsme zjistili, že na vnější straně je stan suchý a vnitřní stěny byly jakoby je někdo polil vodou. Byla to noc hrůzy a čekala nás ještě třikrát. Další potíž přišla, když jsme chtěli usušit deky a spacáky. Rozvěsili jsme je na otevřené dveře auta a čekali, až se alespoň trochu vyvětrají (vzhledem k počasí o úplném uschnutí nemohla být řeč). Když jsme se vrátili domů, myslela jsem si, že z toho zapaření na nás začnou růst houby. Řekli jsme si s manželem, že tohle už nikdy ani v tom nejhorším snu.

Pak se objevilo to pravé řešení - autostan James Baroud

A tak jsme v následujícím roce opět začali hledat. Manžel našel inzerát na pronájem stanu James Baroud v Hradci Králové u manželů Pátkových a velmi ho vychvaloval. Přiznám se, že jsem byla malinko nedůvěřivá vzhledem k předešlé zkušenosti, to ale velmi rychle opadlo, když jsem stan uviděla naživo. Byl úplně jiný než ty předešlé. Paní Pátková je úžasná žena - pomohla, vysvětlila, na všechno znala odpověď. Stan James Baroud jsme vyzkoušeli ve velmi špatném počasí a musím říct, že za nás všechny obstál na výbornou. Jeden večer jsme spali u jezera, všude hejna komárů a uvnitř ani jeden. U vody bylo v noci i celkem chladno, ale uvnitř bylo úžasné teplo.

Díky ventilátoru se stan nezapotí a tudíž se z něho stává teplý, suchý a útulný pelíšek. Druhou noc jsme zažili poměrně velkou bouřku a foukal dost vítr. Díky plně uzavíratelnému vstupu ale neprosákla ani kapka (a hlavně, když je uvnitř spící dítě, nebojíte se, že by z jedné nebo druhé strany mohlo vypadnout). Když se dotknete vnitřní stěny, zůstává stoprocentně suchá a i poryvy větru zvládl autostan na výbornou. Úžasnou výhodou autostanu je i jeho konstrukce, která je umístěna v rozích a tím vzniká dostatek komfortního místa. Světýlko je praktické, matrace velmi pohodlná - ráno vstanete odpočatý a ne jako rozmáčená zmrzlá troska.

   

Teď už máme jasno, jak budeme cestovat

Poté jsme s manželem začali vymýšlet možnosti, jak si vyrobit autostan doma; zvažovali jsme i variantu vybrat si nějakou levnější variantu. Nakonec si ale vždy vzpomeneme na náš otřesný zážitek s levným asijským stanem a jsme vyléčeni. Autostany James Baroud od manželů Pátkových jsou jasnou volbou.

Děkujeme Vám a přejeme mnoho úspěchů do dalších let.
Martina, Marek a Tonička

Podívejte se na naši nabídku střešních stanů James Baroud.

Projděte si také nabídku markýz a příslušenství k těmto stanům.

Stany si můžete nejprve zapůjčit.

Na blogu máme mnohem více zkušeností se stany James Baroud.